Metodika mapování alejí - vytvořená ve spolupráci s Janem Hendrychem (VÚKOZ Průhonice)

Detailní popis metodiky zjišťovaných informací o stromořadí

 

Metodika je vytvořena pro potřeby laické veřejnosti nebo studentů. Většina zjišťovaných položek k alejím je vysvětlena. Metodika se vyvíjí s ohledem na aktuální problémy s poskytováním dat prostřednictvím Internetu. V současné době došlo ke změnám na serveru CENIA a proto není plně funkční použití JANITORU. Momentálně je funční nastavení pro ArcGIS. Pro studenty je proto upraveno řešení v ArcGIS. Jakmile bude dořešen problém v JANITORU bude aktualizován i obsah týkající se práce v tomto softwaru.

Obecné informace

1) Kraj (určení kraje, ve web aplikaci automatický výběr). Při přesahu do jiného kraje příslušnost určite přesahem z více než 50 %.

2) ORP

Název ORP (obec s rozšířenou působností). Stačí zjistit na stránkách http://portal.gov.cz, nebo zapnout vrstvu ORP.

3) Katastrální území

Stejně jako ORP, nebo http://nahlizenidokn.cuzk.cz/Mapa.aspx?typ=CR&id=0, nebo použijte WMS katastrální mapy v ArcGIS. Problém je že spousta alejí leží ve více katastrálníc územích, proto je oddělujte středníkem (;).

4) Parcelní číslo

Stejně jako v předchozím odkazu existuje více katastrů a proto parcelní čísla patřící k jinému katastru oddělujte středníkem podle pořadíá katastrů uvedených výše. V aplikaci ArcMAP pokud není WMS katastrální mapa (Add data, GIS Servers, Add WMS server a do položky URL zkopírujte: http://wms.cuzk.cz/wms.asp. Zobrazí se vymezení parcel s parcelními čísly. Vrstva definiční body zobrazuje parcelní čísla v lepší čitelnosti než rastrový originál. Pro lepší čitelnost je možné zapnout inverzní verzi. Parcelních čísel bude pravděpodobně velké množství, oddělujte je čárkou.

5) Vlastník parcely

Zjištění vlastníka v aplikaci ČUZK http://nahlizenidokn.cuzk.cz/http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx stačí zadávat zjištěná parcelní čísla. Zkratky psát podle níže uvedeného klíče. Nejčastěji se bude jednat o kombinace.

Při zadávání do internetové aplikace je k dispozici výběr z kategorií

Zkratky vlastníka parcely

a – armáda
k - kraj
n – nezjištěn, neznámý
o – obecní
s – soukromý
st – státní
c- církevní

Kombinace psát s pomlčkou, první písmeno kombinace uvádět podle pořadí abecedy aby se nemusely objevovat stejné kombinace ale jinak psané: a-o; o-a, atd…(soukromý, státní: s-st; armáda, obecní: a-o)

6) Typ komunikace, objektu

Podle leteckého snímku, Základní mapy 1:25 000. Zkratky zadávejte podle kódu s tím, že pokud narazíte na něco nového doplníte nový kód (dáte mi vědět název). Identifikace typu komunikace někdy nejde přímo rozlišit z leteckého snímku. Upřesnění lze dořešit v terénu. Při zadávání do internetové aplikace je k dispozici výběr z kategorií

Klíč používaných kódu pro definici typu komunikace

1 – silnice I.třídy
2 – silnice II. třídy
3 – silnice III. třídy
ch – chodník (zpevněný – asfalt, dlažba)
lz – lesní cesta zpevněná
ln – lesní cesta nezpevněná
m – místní komunikace (asfaltová)
pz – polní cesta (polní cesta zpevněná)
pn – polní cesta nezpevněná (vyjeté koleje traktorem)
pc – parková cesta
p – pěšina (nezevněná pro pěší, cyklo)
r – rybník

7) Číslo silnice

Lze využít online aplikaci Ředitelství silnic a dálnic ČR: http://www.dopravniinfo.cz/

Nebo vrstvu úseky. Ve této vrstvě jsou atributové informace o čísle (silnice) a třídy silnic (kod_tr_kom). Přes nástroj identify (i) vypíšete atributové informace. Bohužel je silniční síť generalizovaná,  ale dá se podle ní přiřadit číslo konkrétní silnice.  V normálním mapovém serveru http://mapy.cz nenajdete čísla všech silnic. 

8) Typ ochrany 

Některé aleje již mají statut ochrany. Většinou se jedná o o zákon 114/92 sb. nebo místní vyhlášky apod. Zákonem chráněné kategorie jsou VKP (významný krajinný prvek), alej může mít i památné stromy. Některé stromy nebo historické aleje mají statut kulturní památky. Další varianty lze aktualizovat. Některé aleje leží i v plošně vymezených chráněných oblastech (NP, CHKO, NPR, NPP, PR, PP)

Klíč pro definici kódu

VKP – významný krajinný prvek
PS – památný strom
KP – kulturní památka

9) Souřadnice (x,y)

Budou se zadávat dva body (začátek a konec aleje). Souřadnice lze odečíst buď z mapového serveru, nebo v terénu pomocí GPS. Mapový server (www.mapy.cz) je nejvhodnější. Souřadnice stačí zkopírovat do vyhledávacího pole a na dané souřadnice se přesune i aktuální mapa.

10) Výskyt na mapě

Výskyt na mapě je řešen formou výběru ano/ne. Určuje se pouze existence aleje na mapách. Pro dané potřeby leze využít zdroj: http://oldmaps.geolab.cz, http://archivnimapy.cuzk.cz a také přímé WMS spojení na vybrané mapy (CENIA, Janitor). Pro zajímavost je uvedena i Mullerova mapa (aleje zde zakresloval sporadicky).

Přehled mapových podkladů

Základní mapa 1:10 000, mapy I., II. a III. vojenského mapování, Müllerova mapa, stabilní katastr (aleje zaznamenány jen někde).  Základní mapa je součástí mapového serveru ČÚZK. (http://nahlizenidokn.cuzk.cz/) – záložka zobrazení mapy.

Informace o stromořadí

11)  Typ aleje: Zaklenutá / otevřená. Tj. koruny řad stromů nad cestou srostlé, nebo jako např. u topolových alejí (pyramidální topoly, příp. duby) otevřené.

12)  Počet řad stromů: U některých zahradních a krajinářských koncepcí je možné vidět i více řad. V některých případech můžeme zahrnout i stromořadí (pouze 1 řada). U stromořadí tedy neexistuje rozpon.

1  2

Zaklenutá alej.                                                   Otevřená alej nezaklenutá.

13)  Způsob výsadby (stromů v řadách): protilehlá / střídavá (Quincunx)

Uvedený parametr vychází ze způsobu výsadby a pozici stromů v aleji (viz. demonstrační obrázek).

18      19 

                                                                            17161514131211109

Výsadba protilehlá / pravidelná                        Výsadba střídavá / Quincunx

14)  Délka stromořadí

Délka stromořadí je parametr, který se dá určit z mapy (leteckého snímku). V případě ideálních podmínek lze ověřit v terénu pomocí laserového dálkoměru, který budete mít u sebe pro měření výšky stromů

15)  Počet stromů

Počet stromů se dá také určit z leteckého snímku, ale v některých případech (zápoj), alej v lese nemusí být počet stromů identifikovatelný a bude se muset spočítat v terénu. Problémem může být i aktuálnost pořízení leteckých snímků.

16)  Rok výsadby: (přibližné určení, kroniky apod. nebo neurčen)

Uvedený parametr v daném případě zkusíme určit z dostupných zdrojů. V případě, že nelze určit relativní stáří a je stáří vyžadováno, můžeme využít dendrochronologické metody, to ale v daném případě nebude nutné. Stačí určení realitního stáří podle pramenů, které jsou k dispozici. V případě že ani tento údaj se nepodařilo zjistit uvést „neurčen“.

17)  Skupina dřeviny: listnaté, jehličnaté, smíšené, ovocné, kombinace – ovocné listnaté, pyramidální stromy (duby a topoly).

Většina alejí byla vysazována s důrazem na harmonizaci a vytvoření jednotného tvaru. Výjimečně se jednalo o kombinace ale mohou se vyskytnout (dosadba apod.). Určení druhu nebo skupiny dřevin z leteckého snímku je obtížné. Uvedená položka bude specifikována až po terénním šetření

18)  Převládající dřevina (více než 50%): druhové zařazení – podle klíče

Pro vazbu na následnou péči a spolupráci s odbornými institucemi je nutné používat latinské názvy a kompletní určení druhu. V případě že si nejste jistí, je nutné odebrat vzorky listí, větve s pupeny nebo kůry, květenství, nebo pořídit detailní fotodokumentaci (listu, květu, plodu, koncových větví s pupeny, kůry, habitu stromu) pro určení druhu v laboratoři. 

19)  Průměrná výška aleje

Údaj který lze řešit v terénu bez nutnosti měřit všechny stromy (porovnám přímo nejnižší a nejvyšší, nebo převažující výšku). Nepočítáme dosadby jedinců (dosazený jeden nebo více stromů. V případě že byla řešena nová celá alej tak nový údaj. Spíše hodnotím původní formu tj. zachovalé stromy.

20)  Minimální výška aleje

Údaj, který se bude zjišťovat v terénu. Lze použít kartografický postup pomocí měřítka (viz. obrázek), nebo využít technických prostředků (laserový dálkoměr s výškoměrem). Nepočítáme dosadby jedinců (dosazený jeden nebo více stromů. V případě že byla řešena nová celá alej tak nový údaj. Spíše hodnotím původní formu tj. zachovalé stromy.

21)  Maximální výška aleje

Postup viz. bod 19.

22)  Spon (s)

Sponem je vzdálenost jednotlivých stromů od sebe. Může se také jednat o plochu, kterou zabírá jednotlivý strom (koruna). Spony vyjadřují hustotu a způsob uspořádání

výsadby. V daném případě řešíme orientačně střed kmene. Aleje v krajině nejsou většinou zachovalé ze 100%. Bereme pro měření nejpravidelnější část (dva stromy). Zvolím si tedy vzorek, který reprezentuje zachovalou část a tedy i alej jak byla původně koncipována.

128765                                   s

12

23)  Rozpon (rozteč) (r)

Rozpon v daném případě vyjadřuje vzdálenost řad stromů od sebe (viz. obrázek)

       
  4   3

 

 

1                               r

122                                  

24)  Průměr v prsní výšce nejsilnějšího stromu

Dendrometrický parametr který se zjišťuje změřením průměru kmene ve výšce 130 cm. Profesionální taxátoři v lese používají průměrku. V našem případě budeme měřit obvod kmene s tím, že průměr  lze odvodit z rovnice o = 2. π.r

2

Průběh měření v případě nakloněného stromu

12

25)  Průměrná vzdálenost od krajnice

Údaj který lze odvodit v terénu. Ukazuje na vzdálenost řad aleje od okraje komunikace. Může se lišit u obou řad. Pokud tomu tak je skutečnost uveďte do poznámky.

26)  Min. vzdálenost od krajnice

Viz. 25

27)  Max. vzdálenost od krajnice

Viz. 25

28)  Zdravotní stav

Zdravotní stav stromů bude určován na základě platné metodiky pro klasifikaci zdravotního stavu stromů. Spíše se bude o charakteristiku obecnou za celou alej s tím že budou poznámky o stavu vybraných stromů (např. stromy v aleji ve většině případů mají výborný stav – 0, dva stromy spadají do kategorie 5).

Stupnice hodnocení:

0 - výborný

1 - dobrý (defekty malého rozsahu)

2 - zhoršený (narušení zásadnějšího charakteru)

3 - výrazně zhoršený (velké množství defektů)

4 - silně nerušený

5 - havarijní (akutní riziko rozpadu)

21

2

29)  Průběh aleje či stromořadí v terénu (rovina, svah, sedlo, hřbetnice, údolnice)

Tento údaj je patrný pouze v terénu a ukazuje na polohu aleje ve vztahu k reliéfu (viz. obrázek). V případě že nelze jednoznačně zařadit (alej je dlouhá a zasahuje do více kategorií), určíme převažující stav

21       21

Dominantní alej na hřbetnici.                                                        Alej ve svahu dotváří ráz krajiny.

30)  Účin v krajině; význam aleje pro krajinný charakter určující, dotvářející, nebo nevýrazný.

Parametr, který zohledňuje význam aleje ve vztahu k utváření krajinného rázu. V případě že se jedná o krajinu intenzivně zemědělsky využívanou,  kde alej představuje jediný vegetační fragment, má dominantní, tedy určující význam. Když se jedná o dotváření krajiny například propojení lesních komplexů mezi sebou nebo alej v zámecké zahradě, parku, oboře lze účin klasifikovat jako dotvářející.  

21                               21

Jediná dominantní, určující alej v otevřeném prostoru.              Alej dotvářející ráz krajiny v systému cest a mezí.   

31)  Fotodokumentace

Během terénního šetření bude pořizovaná dokumentace, která je nedílnou a nezbytnou součástí informačních materiálů o aleji. Pro potřeby shromažďování informací v elektronické podobě bude z fotodokumentace připraven 1 dokument (soubor ve formátu html, nebo jiném *.rtf, *.doc), kde budou zobrazeny všechny pořizované fotografie nebo dobové snímky. Díky omezení velikosti se bude jednat o zmenšeniny originálních fotografií, které budou archivovány v původní velikosti (důležitost zachování EXIF metadat)

32)  Popis: Charakteristika, popisné informace získané při terénním mapování nebo z literárních zdrojů – kroniky, obecní tisk,,atd.)

Slovní popis doprovodných informací zjištěných o aleji terénní šetřením, kontaktem s historiky nebo zjištěným z literatury. Text se bude týkat spíše záznamu vzniku a vývoje aleje včetně zhodnocení současného stavu

33)  Poznámky: Doplňkové informace týkající se problémů nebo specifik které nebyly součástí předchozí charakteristiky

Uvedený bod se týká zejména popisu problémů, které jsou patrné z terénního šetření, doplnění informací o kontaktních osobách nebo jiných informací, které se dotýkají aleje (budoucí stavba silnice apod.). Pro další udržování databáze alejí, ověření údajů nebo pro potřeby budoucí spolupráce (dosadba, management ochrany) je nutné vybrat kontakt na osobu, která má nejvíce informací, nebo je kompetentní v poskytování informací. Kromě jména je důležité uvést kontaktní údaje a adresu pro případnou budoucí spolupráci.

 (poskytovatel informací – kronikář, starosta, vlastník)

Fotodokumentace: Je nutno zachytit začátek aleje, konec aleje (brány), průhled, reprezentativní interiér aleje 1 a 2 strana, boční a diagonální pohledy, pokud budou podmínky i panoramata se zachycením celé aleje a jejího průběhu v terénu (nejlépe z vyvýšeného místa v okolí). Dokumentace zdravotní stav – vybraní reprezentativní jedinci, dokumentace výšková (osoba, nebo měřítko) – podle něj se dá odvodit výška stromů i mimo terén. Snímkování každé aleje by bylo dobré ve všech ročních obdobích.

212   2   1   21

Východní a západní brána (vstupy) lipové aleje, reprezentativní průhled a interiér.

2121
Panorama průběhu kaštanové aleje (dotvářející ráz historické, hospodářsky komponované krajiny) terénem.